Koori no mamono no monogatari

Blood je frajer. Vždycky byl a nevidí důvod, proč by s tím měl přestat. Svého času měl bandu věrných pochlebovačů, vraždil, znásilňoval, plenil celé vesnice, smál se „mwahaha“ stylem, zkrátka dělal všechny ty věci, které dělají démoni, aby se zabavili a udělali si imidž. Pak Blood potkal kněze, který s jeho chováním nesouhlasil a bohužel pro Blooda to byl kněz, který kromě modlení disponoval i jistými brutálnějšími a učinnějšímu prostředky, jak se s démony vypořádat.

Výsledkem bylo, že následujících šedesát let Blood strávil v temné jeskyni s polovinou těla zmraženou v ledové krustě a doporučením, že by nad sebou měl přemýšlet. Blood na přemýšlení nikdy moc nebyl. Místo toho se střídavě nudil a děsil kolemjdoucí a požíral je. Měl jedinou šanci na vysvobození. Nejupříjmnější slza se prý promění v krystal, který dokáže splnit jedno přání. Blood se moc snažil, ale žádného smrtelníka zatím nevystrašil natolik, aby mu uronil vytouženou slzu přání. Blood začínal být iritovaný.

To se dělo do osudného dne, kdy do démonovy jeskyně zabloudil Ishuka. Ishuka byl křehký chlapec s nerdovským výrazem a v brýlích.
Blood na něj spustil s obvyklým „bububu“. Ishuka měl upřímnou radost z toho, že legendy o vraždícím démonovi v jeskyni nelhaly.

Blood byl z chlapcova naprostého klidu tak v šoku, že ho ani nezabil. Ishuku napadlo, že démon musí mít hlad a přinesl mu nějaké lesní plody.

Bloodovi došla zásoba adekvátních reakcí. Ishuka se mezitím unavil a usnul. Klidně si usnul v dosahu vraždící stvůry, která ho mohla slupnout jako malinu.

Blood usoudil, že Ishuka postrádá pud sebezáchovy a mozek. Doposud se setkával jen s křikem a škemráním o život a teď nedokáže pochopit, proč se Ishuka nebojí. Proč mu Ishuka dokonce sám nabídnul, že si ho může Blood sníst, jestli chce.

Pokud vás napadlo, že Ishuka už nemá co ztratit, máte pravdu. Chlapec má slabé srdce a to právě přestalo fungovat. Ishuka zemře. <= to jako fakt O_o. A Blood, který se ještě nevzpamatoval Naivní-Ishuka-šoku, sám sobě připraví šok ještě horší. Vlastní silou se vytrhne z ledového vězení a po tváři mu skane jediná slza a... Blood se má za co stydět. On, high and almighty, démon, který rozséval smrt a koupal se v krvi, plakal!!! A krystal, ten zatracený krystal, po kterém prahl šest desetiletí, promrhal, aby vrátil život pitomému klukovi, kterého znal sotva pár hodin. A protože Ishuka (neumí si vysvětlit, proč srdeční příhodu přežil, ale Blood by zase raději umřel, že by přiznal, že brečel) nemá kam jít a Blood si ho nechá. Jenže problémy na sebe nenechají dlouho čekat. Třeba že proti démonovi začnou kout pikle nejen kněží, ale i jeho bývalí nohsledi, kteří vidí v Bloodově vztahu s člověkem neodpustitelnou slabost. Je tu dokonce i naše milovaná tragická minulost a hromada vážných věcí... a kromě toho i řešení denní záležitostí typu: „WTF? Večeře se dělá z jídla?“ (Blood). A několik side-stories, mimo jiné například ta, jak to doopravdy bylo s Rapunzel.

A teď. Vám s hrdostí. Představu~uu~ji - Nejkrásnější Shonen-ai Mangu Jaká Kdy Vznikla. Ano, Koori no mamono no monogatari je klenot, masterpiece a všechny superlativy, které vás napadnou. A nepíšu to z chvilkového nadšení, nečetla jsem tu mangu včera, nýbrž někdy před rokem a stále z ní mám pocit, jako když mám v břichu velkochov motýlů. V roce 1996 ji začala kreslit Suigura Shiho, která se okamžitě vyhoupla mezi moje oblíbené autorky. Omotala si mě kolem prstu už první stránkou a to musím říct, že zpočátku kresba až tak dechvyrážející není (je to přece jen starší kousek), tudíž chápete, že moje láska ke Koori má kořeny v něčem mnohem hlubším, že jsou bishíci.

Koori no mamono je srdcovka. Blood a Ishuka umí rozesmát i dojmout, fandím jim jako šílená a i když rozhodně nejsem stoupenkyně párování čistokrevný hrozně silný seme / čistokrevný hrozně křehký uke, tady jsem si připadala jako zmrzlina ve čtyřicetistupňovém vedru. Při pohledu na ně moje srdíčko plesalo. Blood, který se vždycky pokládal za krutého a bezcitného, najednou zjišťuje, že jeho city k Ishukovi mu na imidž moc nepřidají, je zmatený a neví, co dělat. Ishuka se zase musí vyrovnat s krutostí světa, kterou doposud tak nějak pomíjel.

Děj sám o sobě nevybočuje z průměru fantasy, ale přiznám se, že některé epizody jsou možná trochu povrchní, při čtení jsem stejně byla naměkko. Nemluvě o všudypřítomném milém humoru, který ale umí vygradovat za hranici „trhač bránice“ a opravdu nebyly výjimečné případy, kdy jsem smíchy brečela.

Je to shonen-ai a ptát se, kolik boy x boy scének tam je. Popravdě? Málo. A nevadí to. Naopak, Koori je manga, kde se stejně víc než polibek nehodí. Jako hlavní zdroj sh-ai momentů můžete brát fakt, že Ishuka má léčivé sliny a trvá mu pěkných pár volume, než přijde na to, že si může plivnout do dlaně a léčit to i jinak.

Koori no mamono má jedinou vadu. Hm. Dost podstatnou. Ortel zní: 24 volume (complete) a jen 7 v angličtině. *unhappy like hell* Jistou naději poskytli Storm in Heaven, kteří se ujali překladu v době, kdy už v to nikdo nedoufal a je pravda, že nejsou zrovna rychlí jako blesk... ale aspoň něco. Třeba se do důchodu dozvím, jak to s mými milovanými Bloodem a Ishukou dopadlo.

Download: Storm in heaven

UKÁZKA


Když si chcete léčit rány lízáním, pohlídejte si, aby s vámi na hotelu nebydlely yaoistky.

Děti. Jsou. Zákeřné.



A loučení.

MoNoNoKe


1. Tohle anime má divnou kresbu. =>

2. Budu potřebovat ještě jednoho jointa, abych to pochopila. => Z.L.O.M. =>

3. Hlavní hrdina je sexy. Mluví ho Takahiro Sakurai. =>

4. Hlavní hrdina by byl sexy, i kdyby ho nemluvil Takahiro Sakurai. =>

5. Příběhy se dají pochopit i bez trávy. =>

6. Tohle anime má skvělou kresbu.


7. Existuje spousta, opravdu spousta yaoi fantartů s obsahem sexy Kusuriuri / jeho ještě víc sexy meč v human form a nosebleedy zde začínají být životu nebezpečné.



Zashiki-warashi

Těhotná žena se zoufale dožaduje pomoci a střechy nad hlavou. Kdosi se ji prý snaží zabít. Majitelka hostince zprvu odmítá, ale nakonec dívčinu křiku podlehne. Ubytuje ji v místnosti. V místnosti v nejvyšším patře hostince, kde se ozývají dětské hlásky a objevují se podivné panenky.

Umi Bouzu

Původně nezáživná plavba lodí se změní v noční můru poté, co jeden z cestujících pomocí mangetu zmate kompas a loď se ocitá v prokletém moři, děsivém rejdišti démonů a strašidel, odkud není úniku.

Noppera Bou

Křehká mladá žena brutálně vyvraždila svou rodinu, ale proč? Možná to celé bylo dílo démona. Kdo je ten démon?

Nue

O ruku lady Ruri se ucházejí čtyři muži, ale zdá se, že s nevěstou je něco v nepořádku. Stejně jako s celým domem. Když je jeden z potencionálních ženichů nalezen mrtvý a umírá dokonce i lady Ruri, události nabírají rychlý spád. I když je mrtvá, nápadníci hodlají v boji o její ruku pokračovat.

Bakeneko

Několik cizích lidí se setká ve vlaku. Nikdy předtím se neviděli a neznají se, ale ukáže se, že všichni mají něco společného se záhadnou sebevraždou mladé novinářky. Možná to nebyla sebevražda.

Pět příběhů má společnou jednu postavu – tajemný muž se špičatýma ušima, zuby, nádhernýma očima a beze jména. Říkají mu Kusuriuri – lékárník nebo mastičkář. Jedinými dvěma věcmi si u něj můžete být jistí. Za a) má nejvíc sexy hlas na světě a za b) nejen prodejem prášků živ je lékárník. Kusuriuri je totiž dokonalý nejen ve vnucování svých patlátek „poctivým“ lidem, ale hlavně ve vymítání a zabíjení démonů a strašidel všeho druhu. A samozřejmě, v životě není nic jednoduché a aby mohl Kusuriuri démona zabít, musí zjistit jeho pravou podobu, povahu a důvod, proč se zrodilo. A to jej přivádí k zajímavým / šokujícím / děsivým odhalením.

Anime je z roku 2007 a je to spin-off k o rok staršímu Ayakashi: Japanese classic horror, kde Kusuriuri vystupuje v posledních třech epizodách.

První věc, která diváka zasáhne – a mnoho lidí kvůli tomu anime odloží a tito dělají velkou chybu, je grafika. Divná kresba, divné barvy, už vůbec ne bishíci s pavoukovitými končetinami, statické obrazy, textury. V první chvíli jsem byla zmatená, brzy mě ten styl okoulil. Jasné a světlé barvy dělají atmosféru ještě děsivější a neutěšenější, prostředí vypadá jako divadelní kulisy a mně se ani nechce věřit, jak může z „takových malůvek“ člověka mrazit.

Je to horor, mystery, trochu detektivka. Hlavní hrdina (kromě toho, že ho mluví Takahiro Sakurai) má plný pytle krísma tolik charisma, že by si s ním mohl otevřít krám a většinou stačilo, aby jen seděl, nehýbal se a mluvil a Taylor byla přilepená k obrazovce pevněji než žvýkačka ve vlasech.

A mohla bych tady sáhodlouze vykládat, jako úžasně originální a atmosférická je animace (při použití nezdravého množství superlativů a cizích slov), jak úžasně originální a atmosférický je hudební doprovod (při použití nezdravého množství superlativů cizích slov), jak dokonale umělecky je vyřešený opening (-//-), jak jsou jednotlivé příběhy výborně propracovány (-//-) a bla bla bla (-//-) a všechno je to pravda, ale... Já o MoNoNoKe nebásním kvůli tomu, že mělo zvláštní a originální formu (i když má). Já básním proto, že mě bavilo. Jednoduše. A dokonce mi ani nevadilo, že se o hlavním hrdinovi nedozvěděli ani ň. Možná to není argument, ale je to pravda.

A Kusuriuriho mluvil Takahiro Sakurai. Ale to je vám ukradené, co?

Kaine: Die to Live no Endorphins, 2. část

Druhá kapitola. A poslední. Připravte se. Nebude to hezký příběh.

Co si myslíte vy? Kdo je muž, který se snaží Kaina zabít?

KAINE - DRUHÁ ČÁST

Kaine: Die to Live no Endorphins, 1. část

Kaine je příběh o muži, který byl legendou.

Kaine je příběh o muži, který zemřel.

Nechal za sebou bratra, který musí odhalit jeho vrahy a... přežít. Kainův stín je totiž mnohem temnější a sahá mnohem dál, než si kdokoliv umí představit.

První část slíbené mangy je tady! (Lali~ho!) A protože jsem svině, tak druhý díl až zítra! Mwahaha! Děkuju Veve za korekturu, bez ní by to byl totální propadák. Pravidla: Die je můj a Veve. Nebudeme se o něj dělit, jsme agresivní, zákeřné a máme zbraně! >D

Enjoy! ^^

P.S: Je to Kaori Yuki a Kaine opravdu není manga pro slabé povahy. Připravte se na psychické deptání nejtěžšího kalibru a neříkejte, že jsem vás nevarovala.


KAINE – PRVNÍ ČÁST

Volume 14

SPOILERY SPOILERY SPOILERY SPOILERY SPOILERY SPOILERY SPOILERY SPOILERY SPOILERY

TVÁŘ KNIHY:
KIRA SAKUYA




Protože je sexy. Protože tu ještě nebyl a po dočtení knihy si troufám říct, že když ne dnes, tak už nikdy. Prohlížela jsem nějaké mangy a... ehm... Die, my eternal love, vypadá stejně jako Kira. Důkaz, že jdu po podobných typech.


Dojetí: „Would you mind, if I touched your face?” - Zaphikel

Hláška: „I´m in a super fuckin´ bad mood.“ - Michael


Ne, ještě jsem s AS nesekla. Ani jsem nezemřela. Zato zemřel někdo jiný. Vlastně ne jeden... tohle volume bylo velmi štědré, co se umírání týče.

Ke slovu se dostalo i pravidlo č. 15: „Pokud jdete na úplně poslední nebezpečnou misi a pak se chcete vrátit k rodině, chcípnete. A když nechcípnete, tak se zkurví, co se dá.“ On totiž ten úkol, během kterého Zaphikel omylem zabil Anael, měl být také poslední a potom se chtěl stát hodným andělem. No, nezadařilo se. Pravidla člověk (ani anděl) neporazí.
Zaphikel za své hříchy pykal. Teď už nemusí. Než zemřel, vrátil se mu zrak. Přiznávám, že tohle podezření jsem neměla. *slzičky slzičky* Kruh se uzavřel. *slzičky slzičky*

“The weather today seems exceptionally nice. What do you say to that, Raziel-kun? How about having some tea together, Raziel-kun?“

Sevothartovi se zdálo o Layle, která zpívala. Přejdu to a budu předstírat, že nevím proč. Stejně to byla Rosielova práce. Rosiel po chudákovi Sevim dost nechutně jde. Kdo by se mu divil... S nelibostí musím uznat, že Rosiel nevypadá až tak špatně. A Katan v tom drsňáckém obleku a s náušnicí... *zazírá na obrázek a stráví tím následujících patnáct minut*

Rosiel si osobně došel do Anagury pro Alexiel, ale ta useknutá hlava naštěstí nebyla Kuraina. Setsuna dostal hysterický záchvat. Zase.

Kira definitivně pohřbil svou kirovskou osobnost. Sejmul Katoua. Škaredě. Mu. Dal. Pěstí. Do. Bříška. FUJ! Na druhou stranu, jak tam spolu stáli... Aby byl víc cool, neodpustil si ty kecy, jak Katouem pohrdá a jaký je Katou lůzr, blablabla, no, stejně to říkal spíš sobě, aby si nějak odůvodnil, co dělá. Harant jeden!

“It´s not like I wanted to become human. But what if it´s just that I wanted to stay Kira Sakuya for a little longer?“

Rosiel se v konfrontaci se Setsunou trochu urval z řetězu, hysterčili jeden na druhého, kdo se víc vytáhne. Více se ukázal Rosiel, protože dal Kirovi pěstí... ehm... do zad. A ještě mu šlápl na hlavu. To bylo podlé.

Setsuna => hysterický záchvat století. Chtěla bych mít jeho hlasivky. Ten chlapec je personifikace vykřičníku. A přišel o křídlo. To bolelo.

Rosiel => hysterický záchvat tisíciletí. Ječel na Setsunu / Alexiel, proč ho nezabila, když mohla. Zajímavé. Budu dělat, že nevím proč.

A to to hysterčení ještě není u konce. Teď bude na řadě Michael. Ono totiž společně s Kirovou smrtí padly dvě úrovně Nebe a dvě úrovně Pekla (tedy i Anagura) a Setsuna, který se v Anaguře momentálně nacházel, se dostal do spárů Michaelovi. Hysterčil. Mika ho musel vzít naplocho mečem. Odvlekl si ho domů a zavřel do takové pěkné klícky, ve které to Setsunovi moc slušelo <3. A jak byl ve výřečné náladě, svěřil se Setsunovi se svým mládím, kdy ještě žil se svým dvojčetem Lucifielem (pozdějším Luciferem, ještě pozdějším Nanatsusayou, ještě ještě pozdějším Kirou Sakuyou). Lucifiel byl vysoký, Michael ne, Lucifiel byl dokonalý, Michael ne, Lucifiel všechno uměl, Michael ne, Lucifiela všichni obdivovali, Michaela ne, Lucifiel byl ranní hvězdou, Michael ne... atakdál. A ještě navíc si Mika kvůli Luciferovi zabil holku, kterou měl rád. To se pak nedivte, že Michael nemá bratříčka moc v lásce a hysterčil.

Poznatek: ženy existují jen proto, aby mohly v osudovém okamžiku skočit do dráhy smrtící ráně, která míří na bishíka.