Yaoi panoptikum - Úkaz 01

Název navrhla Nime, já původně přemýšlela o „Obludáriu“. Ale tím bych některým mangám křivdila. Mějte se na pozoru, pokud vkročíte do těchto zrádných vod – nahlédnutí může zpřeházet vaše životní jistoty.

Ve zkratce – budeme si zde povídat o yaoi, nad kterými člověku zůstává rozum stát. O těch, u kterých si nejsme jisté, jestli si z nás autorky náhodou nedělají srandu. Pokud máte tip na nějakou kuriozitku (kuriózní v jakémkoliv slova smyslu), která si zaslouží své místo v Panoptiku hrůz, napište mi.

Pro začátek si musíme vyřídit pár oficiálních záležitostí.

WARNING! YAOI! 18 +!!!

Pokud nejsem plnoletý, nebudu to číst!!!
V žádném případě to nebudu brát jako návod!!!

A první žánrovou perličkou, se kterou budete mít tu smůlu se seznámit je:

AGNUS DEI – LAMB OF GOD

~ aneb kterak beránek boží vztekle cupuje pampelišky a nedokáže se smířit s tím, co že to provedli s jeho jménem, na které má copyright už přes dva tisíce let ~

WARNING! YAOI! 18 +!!!

Následuje podrobný, necenzurovaný popis toho, co můžete dělat, když vás zaměstná chromý pán. Znovu opakuji: Ať vás ani nenapadne si z toho brát příklad!!!

Mangaka: Sadahiro Mika

Rok vydání: 2000

Překlad: Nakama

Počet stran: naštěstí jen 40

Tip od: Nime

Stáhnout: ČESKY

Na co se můžeme těšit: het, chlápek na vozíku, myšlenkové pochody prasopsa, Zázrak

Buďte opatrné, protože hned na prvním obrázku na nás vybafnou ženská ňadra – obávám se, že některým zarytějším yaoistkám by to mohlo způsobit doživotní trauma. Skutečně se tu setkáváme s nefalšovanou heterosexuální scénou, která je sledována postarším maníkem na invalidním vozíku. V retrospektivě se dozvídáme, jak se to semlelo.

Hisoka (19) má taťku v nemocnici a musí makat, aby zvládl zaplatit poplatky. Jeho soused měl před dvěma roky autonehodu a ochrnul od pasu dolů – kvůli čemuž, přirozeně, skončil na vozíku. Nemůže tedy plnit manželské povinnosti a to ho nesmírně deptá. A protože Vozíčkář má prachy, ale nemůže, zatímco Hisoka může, ale nemá peníze, stačí položit mezi tyto dvě skutečnosti rovnítko a řešení se nabídne samo – Vozíčkář začne Hisokovi platit, aby mu dělal do ženy.

A Hisoka, že teda jo. Vozíčkář se vždycky dívá a moc dojemně zatíná drápky do svého vozíku, protože u toho evidentně strašně moc trpí.

V mezičase Hisoka štípe dříví, aby se ukázalo, že je ještě větší frajer, než jsme si mysleli.

A pak přijde to, nač jsme všichni čekali – jedné noci Vozíčkáře probudí, dle jeho vlastních slov, cosi jako zemětřesení. Otevře oči a co nevidí! Není to zemětřesení, je to Hisoka, který zvesela *** Vozíčkáře do *** a upřímně se podivuje, že Vozíčkář asi fakt nic necítí, když se do něj udělal už podruhé. O_o (Jestli vás zajímá, kde zhruba se nacházíme, tak je to desátá stránka a máme se ještě na co „těšit“.)

Vozíčkář si po chvíli uvědomí, že byl znásilněn!!! Ale to mu nezabrání myslet i na rouhavé věci typu, že Hisoka je moc krásný, když dosáhne vrcholu. (Jestli máte podezření, že je to další krásný příběh o muži, který se zamiluje do svého rejpra, vaše podeření je správné.)

Nebohý ochrnutý muž se snaží dovolat pomoci své ženy, ale od Hisoky se dozvídá, že manželka kamsi odjela a předtím chlapce požádala, aby Vozíčkáře zabil (za to pak dostane půlku životní pojistky). Jenže Hisoka se rád cítí nadřazený, proto Vozíčkáře nezabije – pod podmínkou, že ho bude moci *** a *** kdykoliv se mu zlíbí a Vozíčkář bude spolupracovat. Taky ho trošku škrtí, aby si Vozíčkář uvědomil, kdo je tu šéf. Ptáte se proč?

Protože Hisoka Vozíčkáře miluje!

To je přece normální, takhle hnusně se chovat k lidem, které milujete, ne? (Nightie, miluju tě! Boj se! Moc se boj!)

Jednoho dne je Hisoka nucen opustit dům (taťkův pohřeb) a Vozíčkář využije příležitost zahnout kramle. Zoufale se plazí sněhovou bouří až pod strom na zahradě (asi 5 metrů od domu), kde umdlévá a kde ho po dojemném, nervydrásajícím hledání Hisoka nachází. Zabalí ho do deky a uloží u krbu. Po nějaké době se Vozíčkář probere z mdlob a Hisoka přiznává, že ho miloval celý život (!!!) a sype si popel na hlavu, že jeho chování zřejmě nebylo košér (!!!!!). A pustí se do dalšího Vozíčkářova znásilňování... (!!!!!!!!!)

Připravte se, blížíme se k prvnímu vrcholu mangy – stane se Zázrak. Vozíčkář se vzruší. Hisoka toho využije, než, citace,: „ten zázrak pomine“. Z ukeho je seme a naopak.

Myslím, že v této fázi už nemá cenu to dál rozmazávat. Stejně se, díkybohu, potácíme ke konci. Vozíčkář se nechá unést zvednutou hladinou endorfinů a nadějí, že se třeba uzdraví, a vyhodí vozíček z balkónu. Hisoka ho pak všude obětavě nosí v náručí. A nás už čeká jen druhý vrchol mangy:

Vozíčkář: „Až se moje žena vrátí, rozvedu se s ní.“

Hisoka: „Ta už se nevrátí. Zabil jsem ji a zakopal na zahradě.“

Vozíčkář: *vrhne na Hisoku vděčný pohled typu: „Jé, díky!“*

Názor si na to udělejte, jaký chcete. Já jen doporučuji, abyste o tomhle nikomu nevykládali v restauraci, protože lidi od vedlejšího stolu začnou na vaši adresu mířit nejapné poznámky.




Girl Got Game

Alternativní název: Power!

Autorka: Seino Shizuru

Rok vydání: 1999

Délka: 10 volume

Status: dokončená

Download: mangatraders.com


Aizawa Kyo není zrovna zázrak co se týče ženskosti, ale snaží se. Nastupuje na střední školu Seisyu a už se nemůže dočkat, protože tato škola je vyhlášená svými uberduper roztomilými dívčími uniformami.

Bohužel nejen jimi.

Seisyu High School je vyhlášená také svým basketballovým týmem.

Chlapeckým bassketballovým týmem.

A její tatík má fakt hodně rád basketball, má ho tak rád, že by udělal cokoliv, aby Kyo hrála za Seisyu, i kdyby měl zfalšovat všechny papíry a poslat ji na školu převlečenou za kluka. A taky to udělá. Dceruška z toho není moc nadšená, vždyť se tolik těšila, že bude nosit slaďoučkou uniformu a najde si hodného přítele a teď má smůlu. Ale poslechne, co jiného jí jako hrdince crossdress mangy zbývá.

Kyo (teď už jako TEN Kyo) nastoupí na školu, díky nesporným schopnostem je přijata do družstva a bydlí na chlapeckém intráku, samozřejmě na pokoji s největším bishíkem, ale...

Ale celé je to trochu špatně, protože jestli čekáte něco romantického a v hlavě vám bliká varovná kontrolka s nápisem Hana Kimi, tak jste se šeredně spletli, stejně jako kdysi já.

Pravdou je, že Girl Got Game je s Hana Kimi srovnávána skoro všude a ono to tak trochu svádí, protože zápletka je hodně podobná a sama jsem si říkala: „Jaj, plagiát Hana Kimi, to číst nebudu“, jenže pak jsem neodolala a nestačila jsem se divit. Girl Got Game je komedie, opravdu hodně brutální komedie, co chvílemi sklouzává k parodii, která se neštítí ničeho, čímž jdou do háje prakticky všechny potencionálně romantické situace (kromě jedné nebo dvou „nutných“ na konci). Ono když se podíváte na hlavní hrdiny, nějaká zvláštní romantika tady ani nepřichází v úvahu.

Pokud bych měla zůstat u srovnání s Hana Kimi, Aizawa Kyo je taková reverzní Mizuki. Vypadají i celkem podobně, ale zatímco Mizuki postupem času vypadala víc a víc jako holka, u Kyo je to přesně naopak. Zpočátku slintá nad roztomilými věcmi a chová se zženštile, ale zhruba v polovině už má sama problém udělat si jasno v tom, jestli se holka nebo kluk. Je to slečna přizpůsobivá, život na chlapeckém intráku s ní dělá svoje a ve finále to vychází tak, že je ještě větší prase než všichni ti kluci kolem ní a čtenář zjišťuje, že ona snad ani holka být neumí. I v situacích, které jiné gender-benderové hrdinky zvládaly na jedničku a dokázaly ze své ženskosti vykřesat maximum - takové ty scény plné hlubokých pohledů z očí do očí, kde jsou okraje rámečku dekorovány růžemi a hlavní hrdina myslí na jediné („Jsem sakra teplej nebo nejsem?!?“) - je Kyo pořád stejná obluda. Sympatické je, že Kyo, na rozdíl od ostatních gender bender slečen, občas dostane i menstruaci a pak je stejně příjemná jako... no, prostě hrozně moc příjemná a její spolužáci se pak nestíhají divit, co se to s „kámošem“ stalo.

Hlavní tupec, Eniwa Chiharu, je můj idol, ovšem všeobecnému podvědomí o idolovitosti se vymyká. Pěkný sice je (ale to jsou v manze všichni, že), ale co mu na kráse a na sportovním talentu pánbůh přidal, to mu ubral na rozumu a Eniwa Chiharu by NeCHaCHa (soutěž o Nejrychleji Chápajícího Chasníka) asi nevyhrál. Kromě toho, že je neskutečně zabedněný, citlivý jako pařez a slovo „romantika“ by hledal ve slovníku cizích slov, je urážlivý jak malé děcko a kdyby existoval měřák gentlemanství, Chiharu byl šel krutě do mínusu. Zkrátka „pohádkový princ“ jak má být. Kdo by ho samou láskou neumačkal? Kdo by ho... neumačkal?

A to je jenom hlavní páreček (no nehodí se k sobě??), o ostatních postavičkách raději nemluvím. (Mimochodem, pokud jste to už někdo četli, napište mi do komentářů svůj názor, za pár dnů dostanu nové kotě, bude blbé pojmenovat ho Matrix? Nemohlo by to na něm zanechat... ehm... Následky? XDD)


Původně jsem toho o Girl Got Game chtěla napsat mnohem víc. Jenže pak se mi všechno nějak vykouřilo z hlavy. Faktem zůstává, že kromě mang, které jsem překládala, je tohle jediný komiks, který jsem přečetla dvakrát. (Tím myslím „přečetla dvakrát“, ne „přečetla jednou a podruhé koukla na pár oblíbených scén“.) Pokaždé jsem se zalykala smíchy, chvílemi se to ani nedalo vydržet a myslela jsem si, že trénovaná možná jsem, ale tentokrát mi ta bránice vážně praskne. (Říkejte si co chcete, ale ta rvačka s následnou asistencí BDSM pornáče v 7. volume by měla vejít do historie. *stačí jí, aby si na to vzpomněla a dostane další záchvat smíchu*)

Zkrátka – Girl Got Game je shoujo pro lidi, kteří nemají moc rádi shoujo. Ať se vám bude líbit nebo ne, je to jedna z mých nejoblíbenějších mang. (A samozřejmě, pokud se vám náhodou nelíbila, tak mi to do komentářů nepiště, protože z „recenze“ je zjevné, že pro ni mám trochu slabost a jsem na ni háklivá... a pokud mi ji tu budete kritizovat, mohla bych být smutná... nebo hůř – ZLÁ!) Mám nutkání přečíst si to potřetí <3.

UKÁZKA







Ishuka bez brýlí

1. - 11. volume, myslím, že jsem je sesbírala všechny.

Normál stav:

Bez brýlí (jsou rozklikávací):