Twisted fairytales

SPOILERY SPOILERY SPOILERY SPOILERY SPOILERY SPOILERY SPOILERY SPOILERY SPOILERY

TVÁŘ KNIHY:
LAYLA



Protože, říkejte si, co chcete, ta ženská je chudák. Nejen kvůli tomu, co jí udělali předtím, ale i to, co jí udělali potom... Jeden se nemůže divit, že se zcvokla (to jen Setsuna se tomu blbě divil, ale Setsunu nebrat vážně). Můžete na ni být naštvaní kvůli Sevothartovi, ale hm... já nejsem.

Zamyšlení: „We´re people who can devote a limitless amount of time on our cruel ways, eh? Or perhaps we´re the normal onem and everyone else is mad.“ - Rosiel

Hláška: „I kindly escort myself into the courthouse.“ - Michael.

„When you say „escort“, you meant to „destroy the destination“, right?“ - Setsuna

Pro začátek jedno upozornění – tohle je čistokrevý S.P.O.I.L.E.R., jasné? Zjistila jsem totiž, že některým to stále nedošlo, takže to říkám znovu. Nečtěte to, prosím vás, jestli si nechcete zkazit překvapení. NEČTĚTE TO!

Ano, Velký Návrat Angel Sanctuary na scénu. Díky Reaper, protože ona má brutální donucovací metody! Co byste dělali vy, kdybyste k narozkám dostali 20. volume mangy??? (Kromě soustavného slintání a obdivování?) DĚKUJU!

Mno, bylo to těžké. Pokusím se podat realistický obraz toho, jak složité je číst mangu (cokoliv) na našem intráku, ale neodsuzujte mě, nakonec jsem zvítězila!!!

Tedy. Většina šestnáctky se točí kolem Layly. Musím říct, že ti zasr* andělé by si zasloužili zvalchovat hřbety, kdo to kde viděl, aby parta siláků znásilnila a přizabila ženštinu, která se dostala na vyšší pracovní post než oni? A ještě skvělejší logika je, když potom hodnostáři potrestají ji, jako by to byla její vina, že se nechala znásilnit. Není divu, že se pomátla. A Setsuna jí ještě řekne, že se chovala jak „šílenej nácek“ a že on tomu nerozumí. Kopnout ho! (A ruku na srdce, možná jsem blbá, ale ten monstrózní rozsah Sevothartovy hrůzovlády mi jaksi uniká. Tyranie, jo? Kde? Když nepočítám to, že zaškrtil pár služek, taková nesnesitelná diktatura to zas nebyla. Vždyť on měl snahu svolávat porady, když mu na ně nikdo nechodil, nemůžou se divit, že mu nezbylo než radit se sám se sebou a podle toho taky rozhodovat.)

Urielův pokus o podrytí autority soudu selhal. Nakonec měli chlapci co dělat, aby utekli, na Anima Mundi, elementály a Setsunu vydali zatykač dřív, než bys řekl „smex“. (Kromě Setsuny, protože ten stíhá hysterčit vždy a všude, takže zase hysterčil kde se dalo.)

Sára dostala zpátky svoje tělo. Škoda, Gabriel se mi líbila mnohem víc, měla hezčí ofinku. A Rafael, zmetek jeden prolhanej a žárlivej (miluju ho! <3) jí zapřel Setsunovu přítomnost u soudu. Hahaha! To je ale bezpáteřník, ťuťu, mucííí!

* Následuje několikahodinová přestávka na oběd, během vaření vypito 1,5 l kalimača (víno s kolou – fifty fifty), uvidíme, jak se mi bude číst dál.

...

*šla si uvařit kafe a byla odvolána na karty a další kalimačo (1,5 l), uvidíme teprve teď*

Bleskové postřehy: Setsuna konečně dostal nové oko. Raziel je frája (to už sice víme dávno, ale on to pořád musí dokazovat). Sandalphon znásilnil Laylu a udělal jí dítě. Mně už je z toho vážně zle... >:(( Sára asi nakonec není duší Jibrille, ale jenom Sáry. What the fuck.

KATOU JE ZPÁTKY!!! Ten kluk je nezdolný, nějaký pád Anagury pro něj přece nic není (kde ale nechal Kurai a Noise, které tam byly s ním?)... ale až ho zdolají nadobro, budu pěkně dlouho držet smutek. TTATT.

Ok, let´s continue tomorrow, tady se to fakt nedá! TTATT!

Nádech, výdech. Zkuste si číst AS, když je vám blbě. No, jde to. Všechno jde, když se chce XD.

Anima Mundi zaútočila na Sevothartovo sídlo, ale někdo je předběhl. (Mimochodem, byl to moc nádherný záběr. Razielova loď to přímo vpálila do Seviho paláce, půlka zdi zbouraná a pod tím suchá hláška: „teroristé se infiltrovali do Bílého domu“. XDD). Anima Mundi naběhla přímo do Rosielovy pasti.

A áno, drahý Rosiel-sama má nového poskoka. Hádejte koho. Katanovi dochází zásoba nenávistných/žárlivých/ustaraných výrazů. A já se ani nedivím.

Odpusťte mi to výrazivo, ale Lucifer je řádná kurva. Tohle se prostě kamarádům nedělá! Katou pak brečel zlostí, udeřil pěstí do zdi a sedřel si celou ruku a já brečela kvůli Katouovi. (I když ty odřené klouby prstů jsou ta nejmenší bolest, kterou tam zatím zažil.) Kaori ve wildtalku psala, že chtěla využít jeho transformačních schopností a změnit ho v holku. Mohlo by to být zajímavé. Já vím, že by to byl srandy kopec, ale škoda, že ji to nenapadlo dřív. Myslím, že v této fázi AS už moc prostoru na humor nezbývá.

Jako závěrečný bonus tu máme Layla-doják. Ano, ronila jsem krokodýlí slzy, protože tam nešlo ani tak o ni... ale Nidhegg... Nidhegg! TT_TT. Poslední scéna byla tak nádherná!

Každopádně, Laylu už nic netrápí. Zato Sáru brzy bude, protože Sandalphon potřebuje někoho, kdo mu porodí fracka... ehm, vlastní tělo, a když to s Laylou nevyšlo...

Next angel: Beliál. (A já už díky spoilerům tuším, kdo bude příští Tváří Knihy. Můžete si tipnout.)

Zrovna jsem dočetla jednu mangu - Tokage, a odsáváček slin, který jsem si pro jistotu nainstalovala na hubu, nestíhá. Nádhera, co do artu prostě nádhera. Blíže o tom poreferuju v recenzi, kterou se právě chystám psát, ale zatím jsem si připravila malou ochutnávku -> musím prostě ty obrázky ukázat a do recenze je všechny nacpat nemůžu :D. Přemýšlím, kdy mě naposledy nějaká manga zaujala tak, že jsem jí věnovala speciální obrázkový post... myslím, že nějaká Kaori Yuki. Ono se jí Tokage v lecčems podobá.

Recenze na dvojku Hladových her vyšla na Fantasy Planet. Můžu říct, že po dočtení zůstaly podobné dojmy jako po dočtení jedničky – a sice: pokudokamžitěnedostanudalšídíltaknepřežiju!!! Inu, dost vykecávek, ale než se vrhneme na další porci deviantartu, musím vám položit jednu otázku.

... Ehm, tak asi nezbyde než komentíkovat, protože mi jaksi nejede blueboard. Otázka zněla co máte vytetované na zadku, jestli Team Peeta nebo Team Hurikán? Děkuji :)

Jiný název: Kiss me princess

Autorka: Kim Se-Young

Rok vydání: 2002

Délka: 9 volume

Žánr: fantasy, gender-bender, shonen-ai

Status: kompletní

Download: mangatraders.com




Princ Nicole má smůlu – jeho starší sestra se měla vdávat za prince sousedního království, jenže těsně před svatbou si to rozmyslela a vzala roha s podkoním. Jelikož ale jeho další dva bratři a král mají bujnou fantazii a sklony řešit problémy poněkud netradičně, Nicole vyfasuje ženské šaty a paruku a musí se za temného a drsného prince Jeda provdat místo sestry. A že se to nepozná? No, samozřejmě, že se to pozná. Jed to kupodivu bere vcelku s klidem, mnohem horší je reakce zbytku dvora. Ti sice netuší, že novopečená princezna není tak docela princezna, nicméně by mohla případným povitím dědice udělat tlustou čáru přes rozpočet dalším frakcím, které by se rády zmocnily trůnu. Jed má totiž také bratra a ten si cestičku k ovládnutí trůnu zastoupit nenechá. Palácové intriky for the win. Kdo říká, že ne?





Můžete prosím někdo mangakám a manhwakám vysvětlit, že poutavý název je půlka úspěchu? Boy princess je ještě v pohodě, narazit ale někde na alternativní název, Kiss me princess, asi se mi jen zapráší za patama. Byla by to škoda, protože Boy princess je opravdu hezká manhwa – rozhodně ale není pro každého.

Je to shonen-ai, ale shonen-ai na nejnižší úrovni: pár polibků a objímání, ale to stačí. (Je to pjékné.) Ústřední dvojice jsou sympaťáci; Jed navíc sexy jak noha a Nicole, který na první pohled vypadá, že neumí do pěti napočítat, překvapí coby uke s Charakterem. Z ostatních postav si také vybereme pár oblíbenců: princezna Reiny, bylinkář Shahi (který se tváří tragičtěji než můj pes), bývalá královna Kelly (o ní je tu jen drobný flashback, ale jedná se o jednu z nejlepších a nejdojemnějších kapitol celé manhwy) nebo princové June a Glewhin.



Zatím se vše zdá ideální. Kde je problém? Kresba. Kresba je požehnáním i prokletím téhle manhwy. Od prvního volume se výrazně zlepšuje (svůj podíl na tom má taky to, že první volume je otřesně oscanováno, další jsou na tom mnohem líp). Všichni nosí nádherné šaty (spousty, spousty látek, krajek, šperků a ozdob), všichni mají dokonalé vlasy (zvláště ženy mají všechny vlasy až na zem a pokaždé jiný účes a člověk by se nad těmi copánky, perlami a drahokamy uslintal) a v detailech jsou krásní, až to bere dech. A všichni vypadají stejně. Jediní, koho spolehlivě rozlišíte, jsou Jed a jeho sestra Reiny, protože mají černé vlasy. Ostatní jsou dlouhovlasí blonďáci a kolikrát je poznáte až ve chvíli, kdy je někdo jiný osloví jménem. V příběhu, kde se rozbíhá několik dějových linek a kde si pomalu musíte kreslit graf, abyste se vyznali, kdo s kým, kde a proč, který je dost složitý už sám o sobě, není moc dobré, když ty lidi navzájem ani nerozeznáte. Chce to pekelné soustředění a ne vždy to pomůže.

Navíc tu vystupuje strašně moc postav. Vynořují se odnikud a za chvíli jsou zase pryč, u mnoha z nich jsem vůbec nepoznala, jaký měly v ději význam. Výsledek tak působí celkem zmateně, lepší orientaci to rozhodně nepomáhá.



Navzdory tomu zmatku: Boy princess je pořád fajn manhwa. Středověkých gender-bender shonen-ai moc nenajdete, což je škoda (a ano – musíme se spokojit s tím, co máme). Přestože jsem při čtení tu a tam zuřila („A tohle je zas ku*va kdo?!?!“), finální pocit po dočtení je velmi dobrý. Boy princess je lehce úsměvný, hodně dojemný, napínavý a hlavně pjékný příběh. Tragédům: nějaký ten angst se taky najde. ^^ Takže pokud vám nevadí, že při čtení občas nevíte, která bije, s chutí do toho.

Autorka: Shinjo Mayu

Rok vydání: 2006

Délka: 5 volume

Žánr: rádobykomedie, shoujo, gender-bender, smut, pitomina

Status: kompletní

Download: mangatraders.com




Gender bender, gender bender... to je moje. Dneska jsem našla jednu s příšerným názvem (v překladu něco jako... ehm... „Než zpívat o lásce, to tě raději utopím v sobě“) a parádní anotací. Hrdinka vypadá jako kluk a hrdina jako holka. Ona dělá na kompletně dívčí škole kluka, on zase na chlapecké škole holku. Při představě té srandy mi září oči. Neváhám a stahuju. Může se stát chyba? Může.


Vám už to pravděpodobně došlo, pokud jste se podívali na autorku. Já se tentokrát neobtěžovala. Zápletka je asi taková: Mizuki je kytaristka v dívčí kapele, kde všechny vypadají jako borci, ale ona je borec největší. Odchází jim zpěvačka a Mizuki má depku, kde seženou náhradu. Na scénu přichází shotík Akira a vnutí se jim tam – zpívat docela umí, takže ženský nemůžou remcat. Jo, a protože vypadá jako holka, tak se nenaruší ani pověst dívčí skupiny. Mno, a milý Akira se zabouchne do Mizuki. Nebo ji podle všeho chce jenom ojet. Už v druhé kapitole. Povědomé? No, zatím trošku.

Strašně dlouho se nic neděje. Mizuki vypadá hustodrsně, ale jakmile ztropí hysterickou scénu kvůli tomu, že jí Akira ukradne první polibek, je to... No, popojedem. Pak se ukáže, že Akira je její kamarád z dětství – bacha na to, kamarádi z dětství jsou přeborníci v kradení prvních polibků. Pokud nějakého máte, ani se nenamáhejte držet si ho od těla, oni si stejně vždycky způsob najdou. Postavy nemají žádný charakter; Mizuki chvílema piští, když na ni Akira sáhne, chvílema zase piští, jak je sladkej, mačká ho a čmuchá mu vlasy; on jí to nebere a čeká na příležitost připravit ji o víc, než o první polibek. No, dejme tomu, že se o to snaží dost urputně. Povědomější?

Asi tak v druhém volume to přijde: hrdinka má sen, ve kterém ji ojíždí dospělý Akira a on jí oznámí, že takhle krásně vyrostl, protože pil hodně mlíčka. !!! Až v téhle fázi jsem se mazala podívat, kdo to napsal. No jasně. SHINJO MAYU! Možná si tuhle umělkyni pamatujete z eposu o Trubce Vyvalené. Ach jo. Dál to snad už ani nemusím rozebírat. Shinjo Mayu je recenze sama o sobě.

Tahle manga má 5 volume a děje se tam pořád to samé:

a) Akira odhazuje kawaii masku a hraje si na chlapa. To pak s hrdinkou nadrženě tříská o zeď a vypadá to celkem směšně, protože on je prostě králíček a není tvrdej. Nemá to v genech, jako třeba ten psychopat z Maria Holic nebo Ootani z LoveComu. Akira většinou couvne, když se jeho vyvolená rozbrečí. A sem tam dělá podezřelá gesta.

b) Akira je nahozenej v kawaii modu (má třeba nekomimi nebo podkolenka) a to se na něj sápe hlavní hrdinka. Jo, mimochodem, kdybyste viděli, co mladej umí zahrát s horním dílem od pyžama a slzičkama, řekli byste, že se učil minimálně od Pica.

c) Popřípadě se jeho nebo ji snaží osouložit někdo třetí, přičemž žádné pohlaví není diskriminováno.




Ne, že bych od gender bender čekala něco jiného než prostomyslnou oblizovačku, ale tohle je prostomyslné až moc. A taky nudné, na Shinjo Mayu takové... decentní. Jakoby se holka držela zkrátka. Tam, kde byla Trubka tak pitomá, až byla vtipná, je tohle jenom nuda. Není tu žádná heartwarming atmosféra, nemáte radost z toho, když se políbí ani když ten malej spratek rozseká holomka, který mu jede do ženský. Navíc jsem měla pocit, že čtu yaoi, ale bez chlapa, a to je... divný, no.

Ale abych tomu tak úplně nekřivdila: asi dvakrát jsem se zasmála (vtipu) a možná tak pětkrát té blbosti. A jsou tam božští bishíci, pokud nepočítám shotíka Akiru. Takže klady téhle mangy bych shrnula do tří bodů:

a) Ten kluk, co vypadá jako Chigusa ze Stříbrnýho diamantu!

b) Ten druhý kluk, co chce šukat hlavní hrdinku. (Porovnejte: kluk / Akira, řekněte mi, kde ta ženská poletovala, když se rozdával vkus?)

c) Ten třetí kluk, co se tam v jedné scéně mihnul, tuším, že Akirův bratromil.


A závěrem: Kdo máte rádi Shinjo Mayu, zkuste to, ale není tak úplně ve formě. Kdo nemáte rádi Shinjo Mayu, ale čtete ji, abyste ukojili své zlomyslné a masochistické choutky, zkuste to, ale není tak úplně ve formě. Kdo nemáte rádi Shinjo Mayu - UTÍKEJTE!!! Ještě by se to dalo čistě kvůli bishíkům, ale existují nesrovnatelně zábavnější věci se stejně kvalitními bishíky, takže tenhle argument neberu.