Twisted fairytales

Na otázky odpovídejte ano/ne, na konci vás čeká vyhodnocení.

1. Alespoň 2x denně se pokusíte zabít svého nejlepšího kamaráda.
2. Váš slovník se začal podobat kanálu.
3. Začali jste nosit brýle, i když i bez nich vidíte jako ostříž.
4. Když ve zverimexu neměli létající veverky, koupili jste si alespoň křečka a pojmenovali ho "Momo-san".
5. Přihlásili jste se do hodin kenda, ale museli jste toho nechat, když vám při 1. hodině chlápek s utkvělou představou, že je Mugen, polámal všechny prsty.
6. Přihlásili jste se do hodin kenda, ale po 1. hodině vás vyhodili, protože jste svému protivníkovi polámali všechny prsty.
7. Když se řekne slovo "slunečnice", jako první asociace vás napadne "samuraj" a hned potom "kosa".
8. Pokaždé, když zahlédnete slunečnici, usadí se vám na tváři povýšený úsměv, protože vy, narozdíl od ostatních lidí, "víte".
9. V drogerii jste udělali hysterickou scénu, protože neměli slunečnicový parfém.
10. Pokoušeli jste se hrát baseball dvěmi pálkami, ale způsobili jste sobě i catcherovi otřes mozku.
11. Chtěli jste chodit do brakedance, ale při první lekci jste si zablokovali plotýnku a chytili housera.
12. Dali jste se na hiphop, i když předtím jste ho nemohli ani cítit.
13. Nad zadek jste si nechali vytetovat Song of the battlecry. (počítá se i henna)
14. Při uzavírání úvěrové smlouvy jste se do podpisového vzoru podepsali ležatou osmičkou.
15. Založili jste si deníček a píšete do něj jen o jídle.
16. Koupili jste si pásku přes oko a kosu, ale když jste tak vyšli ven, nějaký nechápavý dobrák na vás zavolal policii.
17.Váš největší zážitek z prázdnin byl, když jste při rybaření našli v řece pětikorunu.
18. Zjistili jste, že váš soused pěstuje v kukuřičném poli za domem tři rostlinky marihuany na zimu a už se nemůžete dočkat, až mu to jedné krásné noci zapálíte.
19. Zadarmo ani babce s berlemi na schůdkách z vlaku nepomůžete.
20. Vánočního kapra jste se snažili vykostit a naporcovat katanou.

VYHODNOCENÍ:

Méně než 10 kladných odpovědí - dalo by se říct, že to s vámi není až tak hrozné. Samurai champloo do jisté míry ovlivnil váš život, v soukromí si občas zabroukáte Battlecry a zobete slunečnicová semínka, ale většinou máte dost vlastních problémů, než abyste navíc neustále uvažovali nad problémy kreslených postaviček. Stojíte nohama pevně na zemi.

10 - 18 kladných odpovědí - vy už nestojíte nohama na zemi, ale zároveň se ještě nevznášíte moc vysoko v oblacích, řekněme maximálně dva až pět centimetrů. Občas si sice musíte dávat pozor na jazyk a když procházíte večer městem, míváte silné nutkání oblažit nejbližší zeď originálním graffiti, ale pokaždé odoláte.

18 - 20 kladných odpovědí - co se týče vznášení a snění, dávejte si pozor, abyste se tam nahoře v oblacích nepotkali s letadlem. Pokud jste se skutečně do podpisového vzoru podepsali ležatou osmičkou a chodíte do společnosti s klípcem a kosou, musím uznat, že jste opravdu velice... osobití.

Asi všichni dobře víte, že obě tato geniální dílka mají stejné rodiče. A jako mezi všemi sourozenci, i tady se dají najít jisté společné rysy – a rozhodně jich není málo. Jen čtěte dál!

1. Společným počtem epizod (26) se nebudu zabývat, protože tolik jich má většina anime, ale...

2. Velmi podobné je složení epizod a jejich forma. Jak v Samurai champloo (dále jen SM), tak v Cowboyi Bebopovi (dále CB) se pravidelně střídají příběhy zcela vážné, humorné i úplně padlé na hlavu. Shodný je i závěr obou anime – jeden z posledních dílů je odpočinkový a totálně praštěný (kovboj Andy, baseballový turnaj s Američany), následuje nostalgická epizoda, kde se hlavní hrdinové rozejdou a poslední dvě jsou věnovány strhujícímu Grand Finale.

3. Děj je epizodický. Příběh málokdy přesáhne hranici jednoho dílu, ale vždy je dokonale vybroušený a geniální.

4. Příběh je v obou případech současný. Jistě, SM se odehrává ve středověkých kulisách a CB je science fiction, ale všude narážíme na věci z dnešní doby, duše příběhu je současná a proto se v obou anime cítíme jako doma.

5. Hudba. V jednom hiphop, v druhém blues, ale u obou tvoří podstatnou součást atmosféry a je na ni kladen obrovský důraz. Bez ní by ani jedno dílko nebylo ani z poloviny tak dobré, jako s ní.

6. V žádném případě tady nepočítejte s happyendy, na hollywoodské konce, kdy si všichni šťastně padnou do náruče, si tady nikdo nehraje. Autoři své hrdiny pěkně trápí, často je ani nenechají doříct poslední slova před smrtí nebo se rozloučit s nešťastným taťkou, který uvízl v černé díře. Pokud tady chcete něco říct, řekněte to rychle, protože realita se s vámi mrazit nebude. A jak se zdá, autoři ještě mají zvrácenou radost z toho, když všechny sympaťáky povraždí a záporáky nechají dál páchat zlo. Ale tak to přece ve skutečnosti je, ne?

7. Komu se líbil drsný, někdy až krutý humor v CB, rozhodně si smlsne i na SM, protože je úplně stejný. Hrdinové zřídka vyloženě vtipkují. Nedělají superdeformed. Jenže oni jsou vtipní sami o sobě – ne směšní, ale vtipní. Stačí se na ně podívat, a už se musíte smát jen v očekávání, co příště udělají za suchou poznámku, ironický obličej nebo posunek. Skutečně tady stačí málo, abyste se váleli smíchy po zemi. A hlavně ty dialogy...

”No tak! Vzpamatuj se! Neumírej! Musíš přece žít, mysli na moje prachy!” – Spike (CB)

“Bojovali jsme spolu.” – Mugen
„To se ti nezdálo.“ – Jin
“Pak tam začalo všechno hořet.” – Mugen
“To se ti taky nezdálo.” – Jin
“A tys tam seděl nahej ve vaně.” - Mugen
“Jo... to se ti každopádně zdálo.”  - Jin (SM)

8. A teď už k hrdinům. Dalo by se říct, že jsou stejní a chovají se stejně. Parta vyvrhelů, kteří nemají kam jít a snaží se propádlovat životem, jak nejjednodušeji to jde. Jenže ono to z valné většiny jednoduše nejde. Neříká vám něco věta: “Chcípáme hlady, musíme si sehnat práci!”? K tomu snad už netřeba přidávat žádné komentáře. Ano, je to hnací motor hrdinů v obou seriálech.

9. Až do poslední chvíle nevíme nic o jejich minulosti. Proč jde po Spikeovi mafie? Jak Jet přišel o ruku? Proč si Faye nepamatuje nic ze své minulosti? Proč Fuu její otec opustil? Jak přišel Mugen ke své zášti k životu a tetování na zápěstích a kotnících? Všichni jsou zahaleni oblakem tajemna, který se až do konce nerozplyne.

10. Stejné je i jejich postavení ke světu. Oni to vlastně ani žádní hrdinvé nejsou. Zásadně nezachraňují svět – alespoň ne zadarmo. Když před jejich očima probíhá vražda, s klidným svědomím se odvracejí na druhou stranu. Zadarmo přece ani kuře nehrabe. ^_^

11. Hrdinové, ačkoliv k sobě mají pevné citové vazby, předstírají k sobě nezájem a lhostejnost. Někdy se jim ale nedaří tvářit se, že jim na tom druhém nezáleží.

12. Postavte si vedle sebe Mugena a Spikea a zjistíte, že jsou si navzájem velice podobní. Oba mají vrabčí hnízdo, zvláštní styl chůze a uvolněný, chaotický způsob boje. Zajímavostí je, že v anglické verzi je oba nadaboval stejný voice actor, ale to je vedlejší, protože anglický dabing nás stejně nezajímá. ^_^

13. Některé epizody mají podobná dějová schémata, některé se vyloženě opakují. Co třeba s mladým zlodějem, který se ve snaze pomoci nemocnému členu vlastní rodiny, vydal na zločineckou dráhu, ale zapletl se do něčeho mnohem většího, než si dokázal představit? V obou případech byl pronásledován mafií, spřátelil se s jedním z ústředních hrdinů a nakonec zaplatil životem.
Nebo feťácká epizoda, kdy v CB Ed přinesla posádce ilegální hříbky a v SM Mugen zapálil konopné pole, což mělo za následek, že půlka Japonska zažila veselou noc plnou lásky. Autoři asi mají k trávě hodně blízko. ^_^

14. V posledním bodíku se zmíním o tom, že autoři jsou dokonce tak drzí, že skoro úplně zkopírovali Spikeovu scénu pádu z katedrály. Pamatujete? Vicious ho vykopl z okna, on se řítil k zemi hlavou napřed a před očima se mu míhaly vzpomínky na minulý život. Ve tváři měl stejný výraz jako Mugen, když mu pod nohama vybuchl člun a on klesal ke dnu moře. Taky hlavou napřed. Taky mu před očima proběhl celý život. Nenápadné, že? ^_~

Konec. Vím, že 14 odrážek je hloupé číslo, mohla jsem to dotáhnout aspoň na půlkulatých 15, ale bohužel už mě nic nenapadá. Jsem si jistá, že mi minimálně půlka dalších věcí unikla, ale v zásadě jsem upozornila na ty největší podobnosti mezi dvěma nejlepšími anime, které jsem kdy viděla. Pokud si i vy na něco vzpomenete, neváhejte a napište! Aspoň se nám tahle minidatabáze trochu rozroste. ^_~

THIS STORY IS COMPETELY FICTIONAL. PART OF THIS STORY IS DIFFERENT FROM ACTUAL HISTORY. SO JUST SHUT UP AND WATCH.

Žili kdysi dva muži, bezcílně se toulali světem a zabíjeli lidi. A když se jednoho dne potkali v zapadlé čajovně, oba spatřili v tom druhém silného bojovníka, čili obrovskou příležitost, jak si znovu dokázat vlastní sílů. Než se ale stačili navzájem zabít, v domě vypukl požár a oba samurajové byli dopadeni a odsouzeni k smrti.
Žila také jedna dívka. Jmenovala se Fuu, pracovala v oné čajovně a ze všeho nejvíc toužil najít samuraje, který voní po slunečnicích. V těch dvou cizích bojovnících poznala svou příležitost a když potom čajovna vyhořela, nic ji už na místě nedrželo. Vyhledala tedy ty dva samuraje a uzavřela s nimi dohodu - dostane je z vězení a oni jí na oplátku pomohou najít slunečnicového samuraje. Svůj úkol splnila a oni - ač neradi, se s ní museli vydat na cestu.
Tak nám vznikla nesourodá partička, která spolu musí nějak vyjít a je to o to těžší, že každý je naprosto jiný. Je tu klidný a chladný samurai ronin Jin, který kdysi zabil svého mistra a od té doby putuje světem a něco hledá, aniž by sám věděl co. Dal by se charakterizovat jako zpomalený flegmoš (dokud ovšem nevytasí meč), chová se decentně a spořádaně, moc nemluví a nosí brýle, i když i bez nich vidí až moc dobře. Občas i on podnikne trapnou akci, ať už je to soutěž "kdo víc sní", baseballový turnaj nebo lovení mincí z řeky. Mezi jeho cíle patří zabít Mugena.
Dále je tu skrz naskrz prohnilý zločinec Mugen, klasický motherfucker, který nikdy nepohrne příležitostí někoho zavraždit. Pokud se ho zeptáte. co by o sobě řekl, odpoví vám, že "dělá špatné věci a má rád ženský s velkými prsy." Hrozně rád způsobuje lidem bolest, věří jen sobě a vlastní síle, je výbušný, drzý, sprostý a neumí číst ani psát. Má naprosto dokonalý styl boje a ze všeho nejvíc touží odkráglovat Jina.
A poslední ze skupiny je Fuu, odvážná, energická, ukecaná dívka a jediný důvod, proč se ti dva ještě nepovraždili. Hledá svého otce, samuraje, který voní jako slunečnice a právě k tomu potřebuje bodyguardy.
To je asi tak vše, co se dá říct k ději a teď se mohu vrhnout na ostatní důvody, proč Samurai champloo začít sledovat. Tím hlavní je asi neopakovatelná atmosféra, kterou je celý příběh prosycen. Autoři před námi vykreslují svět, kde obyčejný člověk nemá šanci přežít a žena neudělá dva kroky bez toho, aby ji čapla Yakuza a šoupla někam do bordelu. Je to svět, kde nevinní umírají první a často velmi krutými způsoby (záporáci naopak přežívají a s potěšením páchají další hnusárny), kde se nikdo (vč. hlavních hrdinů) neštítí podřezat bezbranného člověka škemrajícího o milost a kde v městkých stokách místo splašků teče krev. Nejcennější tekutinou se tady opravdu plýtvá ve velkém (a platí tu jedno pravidel anime, a sice že "každá postava má asi 30 litrů krve pod stálým vysokým tlakem), hrdinové jsou často ještě větší zločinci než záporáci a slovní spojení "morální zásady" nezaslechli ani ve snu. Celý příběh je laděn do nádherně temných barev, všechno je neuvěřitelně špinavé, prosycené pachem smrti a krve a zároveň jaksi veselé, komické a jásavé. Že si nedovedete představit, co může být srandovního na chlapovi, ze kterého do výšky pěti metrů stříká červená? Já už ano. Dalo by se říct, že je spousta temných anime, kde postavy upadají do záchvatů smutku a deprese z toho, v jakém hrozném světě to žijí. Jenže Samurai champloo je až tak zlý, že nikdo raději nemá na smutek čas a všichni se snaží prožít svůj život co nejveseleji, protože nikdy neví, ze kterého směru a hlavně ve který okamžik jim mezi tělem a rameny prosviští zlověstná katana.
A pak je tu hip hop. Pokud tady řeknu, že se jedná o moderní přiběh zasazen do kulis středověkého Japonska, pak se opravdu jedná o hodně moderní příběh. Aneb rapující a brejkující samuraj tady nepředstavuje problém, stejně jako graffiti na zdech pevnosti Edo a postavy, které snad styl chůze obšlehly z černošského ghetta. Já, jakožto pravá, z temnoty zrozená zastánkyně goth-metalu, musím říct, že celou hiphopovou kulturu považuju za projev absolutního zla. Jenže v tomto spojení vážně působí naprosto fantasticky a bez něj by celý příběh neměl ani poloviční atmosféru.
A konečně příběh. Celá série má příjemných 26 dílů. Nečekejte však žádný, pevně na sebe navazující děj, když neuvidíte jeden dva díly, vůbec to nebrání dalšímu sledování. Hrdinové prostě putují a prožívají různá dobrodržství, která však zřídka přesáhnou hranici jedné epizody. Všechny pak spojují dva prvky, a sice že v každém díle hrdinové umírají hladem, ale nikdy se jim nedostává dost peněz, aby si jídlo mohli koupit. Od toho se většinou odpichuje další děj. Ze začátku také v každé epizodě někdo unese Fuu, aby ji prodal dle potřeby buď do nevěstince nebo si ji nechá pro vlastní využití, ke cti však budiž připsáno, že narozdíl od většiny jiných seriálů (a to mluvím k tobě, InuYasho, Fushigi Yuugi a další, styďte se!), že než se v jejích dvou bodyguardech probudí svědomí a pocit odpovědnosti (pokud vůbec), dívka si obvykle pomůže sama. A autoři s těmi únosy díkybohu přestanou dřív, než to začne být otravné.
Samurai champloo by měla být historická anime, s nějakou historií si však autoři (díkybohu) hlavu nelámali. Však jak je znát z úvodního citátu a z jejich vlastních slov, zjistili si o dané době vše potřebné a nakonec se na to stejně vykašlali a udělali si, co chtěli. A to je dobře. Jinak bycho asi těžko viděli ty nejvtipnější epizody, ať už o bandě sprejerů nebo (moji nejoblíbenější), o baseballovém turnaji s týmem Amíků. A jak ve "skutečnosti" přišel Vincent van Gogh ke svým slunečnicím? Nechte se překvapit. ^_^
Co by se dalo říct závěrem? Ačkoliv jsem zoufale hledala něco záporného, všechna snaha byla marná. Animačně je série na vysoké úrovni, souboje berou dech, nehrdinští hrdinové jsou důvěryhodní a sympatičtí (a že přežijí, když metr od nich vybuchne muniční sklad, to se lehko odpustí) a příběh se svižným tempem ubírá k velkolepému finále, kde nás čeká samuraj vonící po slunečnicích. A že ve skutečnosti slunečnice nevoní? I na to musí Fuu teprve přijít.