Cowboy Bebop - budoucnost stojí za starou belu

Představte si, jak bude vypadat svět za nějakých 70 let. Zemi postihne katastrofa a lidstvo, v zájmu vlastního přežití, osídlilo vesmír. Úspěšně kolonizovalo většinu planet sluneční soustavy i jejich měsíce. Kosmos křižují vesmírná plavidla stejně hladce, jako dnes lidé jezdí autem. Jenže nové prostory, hranice a možnosti dávají kvést novým druhům zločinu. Polapit takové meziplanetární zločince je praobyčejnou policii zhola nemožné. Tam, kde ruce zákona nedosáhnu, nastupují lovci lidí - bandy ošuntělých povalečů, většinou moc líných na to, aby si našli normální práci a živili se jako obyčejní lidé. Tito vesmírní kovbojové nahánějí zločince po všech koutech vesmíru a při předání policii za ně inkasují odměny. Bohužel, takhle zní jen teorie, skutečnost je mnohem drsnější. Posádka staré vesmírné herky, která nese honosné jméno Cowboy Bebop, by mohla vyprávět své.

Spike Spiegel je čahoun v modrém obleku, s vrabčím hnízdem na hlavě a jedním okem falešným. Mistrovsky pilotuje stíhačku a ovládá zvláštní uvolněné bojové umění, při kterém využívá hlavně síly svého protivníka. Jednoznačně je to borec a děsně "cool týpek" skvělý hrdina, ale občas tak trochu idiot. Nerad bojuje pro dobré věci, bojuje jenom za prachy. Razí heslo, že zadarmo ani vesmírné kuře nehrabe. Jeho minulost je zahalena temnotou a on na ni chce zapomenout, jenže někdy to bohužel nejde, zvlášť ve chvílích, kdy mu na záda začne dýchat mafie. Nemá rád psy, ženský a děti.
Jet Black býval polda na měsíci Ganyméde, ale za blíže nevyjasněných okolností toho nechal a dal se na dráhu lovce lidí. Vesmírná kocábka Cowboy Bebop patří do jeho vlastnictví. I on svou minulost drží pevně pod pokličkou a jak přišel ke své mechanické ruce se ho raději neptejte, tahle otázka je tabu. Mezi jeho koníčky patří potírání zločinu, pěstování bonsají a vaření hovězího na kapiích bez hovězího.
Faye Valentine je zatraceně sexy a zatraceně nebezpečná kočka, zlodějka a lhářka. Trpí zažitou, ale mylnou představou, že všechny peníze v okruhu jednoho světelného roku jsou její a podle toho se i chová. Nic nemiluje víc, než proměnit všechny finanční prostředky svých přátel ve velice lukrativní sázenky a losy. Ani ona nemluví o své minulosti, ale ne proto, že by nechtěla, nýbrž proto, že si z ní nic nepamatuje. Bohužel netuší, že až si vzpomene, bude všechno ještě horší.
Abyste přišli na to, kdo je Ed, potřebujete dlouhé a podrobné zkoumání. Prokazatelně je to lidská bytost a taky možná dívka, ale to už tak jisté není. Ed výborně odpovídá frázovému popisu "šílená, ale geniální". Je totálně praštěná a na hlavu padlá a nebích jejích dokonalých hackerských schopností, nehodila by se ani do žrádla pro psy.
Naproti tomu Ein je skutečně sladký. Je přítulný, uslintaný a miluje škrábání za ušima. Správně, Ein je pejsek, navenek úplný čokl, ve skutečnosti zvíře, na kterém se prováděly supertajné pokusy se záměrem stvořit neuvěřitelně inteligentního datapsa. Osazenstvo lodi to samozřejmě netuší a Ein si to prozřetelně nechává pro sebe.

Tohle je tedy posádka Cowboye Bebopa, proplouvající vesmírem v neustálé honbě za hledanými zločinci. A že to není žádná sranda, to vám potvrdí každý z nich. Ostatně ne náhodou je podtext každé epizody "máme hlad a potřebujeme nějaký prachy". Jenže prachy pořád nejsou, ať se Spikeova banda snaží jak chce. Zločinec nakonec buď uteče (Cowboy Bebop své peníze nedostane), zemře (za mrtvého se odměny nevydávají) nebo si policie vymyslí jiný důvod, proč ubohým lovcům nezaplatit. A pokud se náhodou k nějaký tolárkům doberou... hehe, pamatujete ještě, jak jsem psala, že Faye pokládá všechny penízky výhradně za svůj majetek? Inu, sázenek se člověk moc nenají.

Budoucnost, osídlená sluneční soustava, ohraný motiv honby za zločinem… to všechno jsou věci, na které narážíme dnes a denně. Je vůbec možné s těmito ingrediencemi namíchat slušnou anime. Ujišťuji vás, že je, a to ne pouze anime slušnou, nýbrž anime špičkovou, s neuvěřitelnou atmosférou, dokonalou hudbou, vybroušenými příběhy a sympatickými hrdiny. Radši si to rozdělím do několika bodů, abych napsala všechno, co napsat chci. A bez vytáček se vrhnu na bod první, který jsem si pracovně nazvala... no, nijak. Ale bude o budoucnosti ve světě Cowboye Bebopa.

Jistě, na parkovištích parkují vesmírné lodě a sednout do stíhačky, odpíchnout se od země a vznést se do kosmu nepředstavuje žádný problém, ale... svět okolo je současný. Na každém rohu se setkáváme s věcmi, které známe z každodenního života. Výrostci, kteří se toulají v zaplivaných uličkách, dědouši hrající na ulici šachy, dámy v předzahrádkách kaváren, barmani, kteří vám nalévají, dokud nepadnete s otravou alkoholem. Občas atmosféra voní divokým západem, občas starými noirovými filmy, občas detektivkami zlaté éry Hollywoodu a pokaždé nostalgií starých dobrých časů. Pokud se těšíte na mecha scifárnu, tady jste na špatné adrese. Ale ta retro budoucnost Cowboye Bebopa je zkrátka dokonalá. A tím se dostávám k bodu druhému, který už pracovní název má a ten zní „hudba“.

O té by se dalo jedním slovem napsat, že je úžasná, ale to by nic nevystihovalo. Ne, že bych normálně žrala bluesovou muziku a možná mě teď ukamenujete, když řeknu, že saxofon nepokládám za nástroj, který rozechvívá duši. Asi jsem na to ještě moc mladá, abych pochopila, v čem spočívá kouzlo blues.Tím myslím – blues jako takového, protože blues v kombinaci s Cowboyem Bebopem je ta nejlepší možná volba. (Safra – už teď se za ta kvanta superlativů stydím a to jsem se dostala sotva do poloviny.) Neumím si sice představit, že bych si stáhla soundtrack CB, uvařila si kafe a jen tak poslouchala – k tomu jsem ještě nedozrála. Ale dovedete si vůbec představit, jak je poetická honička stíhaček za doprovodu saxofonu? Právě ona specifická hudba je to, co dodává CB většinu jeho noirové retro duše. Bez ní by to prostě nebylo no.

Ale dost už rozplývání nad hudbou a atmosférou, pojďme se společně rozplývat nad bodem třetím a to jsou samotné příběhy našich sympatických hrdinů. Není třeba se obávat přesného režimu a dějové návaznosti. Vynechat jeden díl se vskutku nevyplácí, ale jde spíš o sebeochuzení než o to, že byste přišli o důležitý dějový zvrat, bez kterého by nešlo sledovat další díly. Jedná se převážně o epizodky, které jsou vyřešeny během jednoho, maximálně dvou dílů. Samozřejmě slabý díl mezi nimi nenajdete. Rychlým tempem se tu střídají díly zcela vážné, tragické, parodické, humorné nebo úplné psychárny. Najdeme tu narážky na Vetřelce, Star Trek i noirové filmy 40. let (Black Dog Serenade). Všechny mají švih, spád a neopakovatelnou lehkost a hravost. A samozřejmě nepřijdeme ani o veliké finále, při kterým mnohým spadne čelist a ukápne slzička. BANG.

Co velice oceňuji je, že tady nikdo neplácá kraviny a hlavně tu nejsou ony nechvalně známé půlhodinové tragické monology před smrtí, jak tomu bývá u mnohých anime. Pokud tady člověk dostane tři kulky do břicha, tak si odpustí všechny výlevy typu „ani nevím, proč jsem do té rány skočil. Moje tělo se pohnulo samo od sebe. Nakládej dobře s životem, který jsem ti dal…“ a místo toho raději tiše umře, což je mnohem úspornější a sympatičtější. Nicméně o tomhle jsem tu mluvit nechtěla. Chtěla jsem mluvit o dialozích, protože jestli jste někdy slyšeli rčení „co věta, to perla“, pak tady platí na 100 %.

"Jakou má cenu?"
"I s kufrem asi tak 200."
"200 000?"
"Ne, jenom 200."


"To je Andy, týpek z YMCA."
"Křesťan?"
"Ne-e. Asociace mladých kovbojů."
(Young Men's Cowboy Association)

A nakonec, co technické provedení? No, řekněme si na rovinu, že je trochu nezvyklé, ale velice originální a chytlavé. Možná se vám v prvních okamžicích nebude líbit, ale je to jen otázka pár minut, než si na něj zvyknete a během dalších pár minut už si ho přímo zamilujete. Lidé tu nemají mega oči přes půlku kvichtu a vlasy všech nemožných tvarů a barev. Jsou velice střídmí, trochu hranatí a hodně realističtí. V žádném případě žádní bishonenci. Jejich kouzlo spočívá spíš v duši a osobnosti, než ve fyzické kráse. Zpracování soubojů vysoké úrovni, jen stíhačky se občas trošku zaseknou, ale nejsme tady od toho, abychom bazírovali na detailech, ne? ^_^

Co dodat – kdybych dala 100 %, je to pro Cowboye Bebopa téměř urážka. Jinak to ale bohužel nejde, protože víc než 100 % v celku zkrátka neexistuje. Takže si představte 200 imaginárních procent pro Cowboye Bebopa a pokud jste jej ještě neviděli, zařaďte si ho do pořadníku na první místo. Ne nadarmo se Cowboy Bebop zařadil mezi legendy a nejlepší anime všech dob. Mě osobně bude ještě dlouho ležet v hlavě. A dlouho mi bude smutno z toho, že se už nikdy nevrátí. Ještě dlouho se s ním nebudu moci rozloučit a pronést tu památnou větu:

SEE YOU, SPACE COWBOY... SOMEDAY, SOMEWHERE...

P.S. Tu nostalgii na konci mi odpusťte. Tak to dopadá, když nechám ruce na klávesnici a přestanu myslet. ^_^

0 komentářů:

Okomentovat