si Yabuki Eijiho. Mladý muž, nijak zvlášť okouzlující, nijak zvlášť úspěšný,
trochu tele. Učí na střední škole a nemá holku. Nemá holku – to je kámen úrazu.
Tím pádem také nemá po nocích do čeho píchnout a fláká se po internetu. A co
čert nechtěl (nebo spíš chtěl), jedné osamělé noci narazí na stránku, de
nabízejí kawai roboty v lidské podobě (a s kočičími oušky a ocásky),
kteří vám udělají Všechno s velkým V. Vyperou, vyžehlí, uvaří, uklidí,
sexuálně vás uspokojí (to hlavně). A Eiji si ve slabé chvilce jednoho koupil.
(Kde na takovou věc ubohý středoškolský učitýlek vzal, mi zůstává záhadou. A
pak jim věřme, že mají nízké platy… ^_^)
Kdo by se na takovou sexy bishinku v nekomimi netěšil.Yabuki Eiji se těšil moc a moc.
O to horší pak byl jeho šok, když
mu na dveře místo kawai sexy kočky zaklepal kawai sexy… kocour, no. Jsme přece
v yaoi manze, ne? *Taylor se klátí k zemi v záchvatu zlomyslného
smíchu*
Robot se jmenuje Necoco (jak
nápadité), je totálně k sežrání (bodejť by ne, když je designován podle
nejpřísnějších moe kritérií) a co se týče jeho „práce“, má se ihned
k dílu. Jen škoda, že Eiji není na kluky… tedy, Eiji
zatím není na kluky.
Aby toho nebylo málo. Jestli si myslíte, že všechno s neko(kočičími) oušky je rozkošné a nechcete si kazit své naivní iluze, raději tuhle
mangu nečtěte. Necoco je bastard. Prostě a jednoduše bastard. Lže (a krade a do
pekla se hrabe), přetvařuje se, citově vydírá, kope, škrábe (sviňa) a vřeští a
vůbec se nechová jako roztomilé poslušné koťátko, jímž měl být.
Není divu, že by ho Eiji
nejraději vrátil výrobcům. A tady ho čeká další průser (kolikátý už?): výrobci
Necoca jsou totiž jeho studenti (od nichž by se mohly krysy učit). A Eiji je
postaven před Osudovou (s velkým O) volbou – pokud nechce, aby se celá škola
dozvěděla o jeho fetiši na sladká koťátka a na kluky, bude muset s výrobci
spolupracovat (tedy dělat všechno, co si ti hajzlové usmyslí). Pravda, Eiji je v tom sice
úplně nevinně, ale… vysvětlujte to někomu. Muhaahaha! <= toto měl být
Taylořin ďábelský smích.
Tak, stručný obsah máme z krku a teď si něco povíme o manze
samotné. Má jediné volume (7 kapitol, z toho dvě extrovky – krátké příběhy
na podobné téma, které s hlavní dějovou linkou nijak nesouvisí) a autorkou
je Kazuhiko Mishima. Přeložená je celá a stáhnout si ji můžete na stránkách
skupiny Doki
doki
Pravdou je, že tato manga je
prakticky neznámá. Dokonce jsem ji nenašla ani na animenewsnetwork.com. Jak
jsem se k ní dostala? Trnitě, jako vždy. V emailu mě na ni upozornila
Marion, ale já na to nejdřív koukala dost skepticky (jako vždy). Přece jen,
číst veledílka, co mají v názvu slova jako „love“ nebo „lovely“ nepatří k mé
drsňácké image! ^^ <= vtip.
Když jsem se dozvěděla stručný
obsah, znechutilo mě to ještě víc. Ač mám nejrůznější úchylky, fetiš na kočičí
převleky mě naštěstí úspěšně míjí. A kluk v nekomimi – představila jsem si
zrůdu ve stylu Ayaseho z Okane ga nai a neudělalo se mi zrovna
volno.
Jenže…
Protože yaoi není nikdy dost, smilovala jsem se a Love Neko jsem
si na zkoušku stáhla. A to jsem měli vidět, jak se mi hned na první stránce
rozzářila očka! (Vánoce hadr).
Zaprvé, je nádherně, přehledně a
čistě kreslená (nemusíte tam půl hodiny hledat, kdo zrovna co říká nebo kdo
koho křísl po palici).
Zadruhé, bishíci jsou víc než
luxusní. Nejen Necoco (u kterého se to čeká, když byl navržen tak, aby jeho
vzhled uspokojil i nejšílenější otaku), ale i od ostatních postav lze zrak
odrhnout jen s notným úsilím.
Zatřetí, charaktery, hlavně pak
Necoco. V jednu chvíli roztomilý k zoufání, hned nato prolhaný,
agresivní, násilnický bastard, zcela se vymyká tomu, co si představujeme pod
pojmem „klučina v nekomimi.“ Kdyby aspoň polovina všech manga postav měla
podobně zajímavý charakter jako tenhle robot, nebylo by si na co stěžovat. A
navíc, je to seme ^_^.
Yabuki Eiji je naproti tomu správný ňoumič, nechce s robotím
klukem nic mít a aby si uchránil svou nevinnost, nezdráhá se používat ani
zákeřná komba stylu „loket v bradě“, „čelo“ nebo „prsty v nose“.
A čtvrtý a nejdůležitější bod:
Love Neko je:
b) komedie
c) komedie!
A sice komedie dost brutální. Je
na ní k smíchu úplně všechno. Zápletka, děj, postavu, jejich obličeje,
hlášky i motivace. Nedoporučuju u čtení nic jíst ani pít. Hrozí akutní
nebezpečí poprskání monitoru, v horších případech zadušení a smrt.
A ještě jedna věc – je to
yaoi!
Nikoliv shonen-ai, ale Y-A-O-I.
To znamená, že pokud vám nebylo 18, nečtěte to! (Je mi jasné, že stejně budete,
ale musím touto větou ulehčit své morální zodpovědnosti). Pro ty ostatní (kteří
už můžou): dávám devět hvězdiček z deseti (mohlo to být delší T__T) a
ještě jednou se omlouvám Marion, že jsem jí nevěřila a celé manze, že jsem ji
odsuzovala dřív, než jsem si ji vůbec přečetla.
(Je to pravda. Love Neko jde to Taylořina
TopTen žebříčku).
0 komentářů:
Okomentovat