Twilight


Bella je zoufale nešikovné tele, takže se přibližuje podobně neschopným čtenářkám a hrdina ji může na každém kroku obchytkávat. Přestože nenávidí přírodu a lidi, přestěhuje se za tátou do zeleného pekla Forks, městečka, které v podstatě leží v pralese a vzhledem k počtu obyvatel (něco přes tři tisíce) si všichni navzájem vidí do talíře a jsou nechutně kamarádští. Bella z toho má radost asi jako streptokok z penicilinu, ovšem věci nabydou podstatně jiné barvy ve chvíli, kdy Bella potká prince Krasoně, Cedrika Diggoryho, Edwarda Okouzlujícího Cullena. Ten kromě toho, že je absolutně nejkrásnější a nejdokonalejší v mnohovesmíru, a Bella to neváhá opakovat v každé větě, je taky trochu divný. Jeho oči jsou někdy černé, někdy zlaté, nikdy nejí, nepije, neleze na slunce a nad barvou jeho kůže by majitel solárního studia omdlel.

Bella je holka zvídavá, rozhodne se vypátrat jeho tajemství a skutečně – po deseti minutách googlování je to venku. Edward Oslnivý Cullen a jeho rodina jsou... *chvilka napětí a dramatická fanfára*... upíři.

Nejenže se Bella do Krasoně Edwarda Bezchybného Cullena bezvýhradně a zoufale zamiluje, ale i on se bezvýhradně a zoufale zamiluje do ní, tak moc, že by ji nejraději sežral, a to prosím doslova a... A o tom to celé je.

Mezinárodní bestseller, vřískalo na mě z přebalu knihy a slintací záchvaty z každého blogííísku a já zrovna neměla co číst... Jen děkuji prozřetelnosti a poloprázdné peněžence, že jsem sáhla raději po anglickém vydání, bylo totiž o sto padesát korun levnější než to slovenské. Bleskové přepočtení ušetřených peněz na naturálie rozhodlo („Taylor, přemýšlej! Je to pět piv a taky uděláš něco dobrého pro svoji angličtinu...). Dobře jsem udělala. V angličtině to tak blbě nevyzní. Myslím věty jako: „You´re my life, now,“ a „I will always love you, no matters what happens now.“

Twilight je nenáročná, občas patetická upírská romance, u které si odpočinete a zároveň se nemusíte sami před sebou stydět, že se utíkáte k červené knihovně. Četlo se to příjemně, pokud jste dokázali ignorovat těch dvacet osm přívlastků popisujících Edwardovu dokonalost před každým zmíněním jeho osoby nebo libovolné jeho části.

Jsou tucty knížek, které si zaslouží být bestsellerem víc než Twilight, ale na druhou stranu, Eragon byl mnohem fatálnější omyl. Co se týče dalších dílů série, nemůžu říct, že bych si je nechtěla přečíst, ale tentokrát to vidím na ebook nebo knihovnu.

Přibližně dva týdny zpátky se mi za zády zjevila Ivča a hlásila: „Přemýšlela jsem, že bysme mohly zajít do kina na Twilight. Ty to čteš, jaké to je?“

„Jo, celkem fajn, takové romantické... všichni jsou do ní zamilovaní... on má nejbělejší zuby a tak...“ odpověděla jsem.

„Aha. A co se tam zatím stalo?“

Podívala jsem se nejdřív na ze tří čtvrtin přečtenou knížku a pak na Ivetu. „Nic.“

„Aha. Tak já to jenom stáhnu,“ řekla Iveta a šla nám to stáhnout.

Pravdou je, že když jsem poprvé viděla trailer k filmu a tu bandu maniaků, co tam pobíhali, myslela jsem, že jsem nepříčetná buď já nebo filmaři. Po shlédnutí můžu říct, možná taky proto, že jsem čekala nejhorší katastrofu, že vůbec příšerný nebyl. Bellin táta měl fajn hlášky a dvouvteřinový záběr na Jaspera v kšiltovce, ano, pořád ještě mám ty pubertální fanynkovské sklony, tomu zvedl úroveň. Byl to pěkný film na páteční dopoledne, možná se někdy podívám znovu, ale do kina bych na to nešla.





0 komentářů:

Okomentovat