Ve zkratce – budeme si zde povídat o yaoi, nad kterými člověku zůstává rozum stát. O těch, u kterých si nejsme jisté, jestli si z nás autorky náhodou nedělají srandu. Pokud máte tip na nějakou kuriozitku (kuriózní v jakémkoliv slova smyslu), která si zaslouží své místo v Panoptiku hrůz, napište mi.
Pro začátek si musíme vyřídit pár oficiálních záležitostí.
WARNING! YAOI! 18 +!!!
Pokud nejsem plnoletý, nebudu to číst!!!
V žádném případě to nebudu brát jako návod!!!
A první žánrovou perličkou, se kterou budete mít tu smůlu se seznámit je:
AGNUS DEI – LAMB OF GOD
~ aneb kterak beránek boží vztekle cupuje pampelišky a nedokáže se smířit s tím, co že to provedli s jeho jménem, na které má copyright už přes dva tisíce let ~
WARNING! YAOI! 18 +!!!
Následuje podrobný, necenzurovaný popis toho, co můžete dělat, když vás zaměstná chromý pán. Znovu opakuji: Ať vás ani nenapadne si z toho brát příklad!!!
Mangaka: Sadahiro Mika
Rok vydání: 2000
Překlad: Nakama
Počet stran: naštěstí jen 40
Tip od: Nime
Stáhnout: ČESKY
Na co se můžeme těšit: het, chlápek na vozíku, myšlenkové pochody prasopsa, Zázrak
Buďte opatrné, protože hned na prvním obrázku na nás vybafnou ženská ňadra – obávám se, že některým zarytějším yaoistkám by to mohlo způsobit doživotní trauma. Skutečně se tu setkáváme s nefalšovanou heterosexuální scénou, která je sledována postarším maníkem na invalidním vozíku. V retrospektivě se dozvídáme, jak se to semlelo.
Hisoka (19) má taťku v nemocnici a musí makat, aby zvládl zaplatit poplatky. Jeho soused měl před dvěma roky autonehodu a ochrnul od pasu dolů – kvůli čemuž, přirozeně, skončil na vozíku. Nemůže tedy plnit manželské povinnosti a to ho nesmírně deptá. A protože Vozíčkář má prachy, ale nemůže, zatímco Hisoka může, ale nemá peníze, stačí položit mezi tyto dvě skutečnosti rovnítko a řešení se nabídne samo – Vozíčkář začne Hisokovi platit, aby mu dělal do ženy.
A Hisoka, že teda jo. Vozíčkář se vždycky dívá a moc dojemně zatíná drápky do svého vozíku, protože u toho evidentně strašně moc trpí.
V mezičase Hisoka štípe dříví, aby se ukázalo, že je ještě větší frajer, než jsme si mysleli.
A pak přijde to, nač jsme všichni čekali – jedné noci Vozíčkáře probudí, dle jeho vlastních slov, cosi jako zemětřesení. Otevře oči a co nevidí! Není to zemětřesení, je to Hisoka, který zvesela *** Vozíčkáře do *** a upřímně se podivuje, že Vozíčkář asi fakt nic necítí, když se do něj udělal už podruhé. O_o (Jestli vás zajímá, kde zhruba se nacházíme, tak je to desátá stránka a máme se ještě na co „těšit“.)
Vozíčkář si po chvíli uvědomí, že byl znásilněn!!! Ale to mu nezabrání myslet i na rouhavé věci typu, že Hisoka je moc krásný, když dosáhne vrcholu. (Jestli máte podezření, že je to další krásný příběh o muži, který se zamiluje do svého rejpra, vaše podeření je správné.)
Nebohý ochrnutý muž se snaží dovolat pomoci své ženy, ale od Hisoky se dozvídá, že manželka kamsi odjela a předtím chlapce požádala, aby Vozíčkáře zabil (za to pak dostane půlku životní pojistky). Jenže Hisoka se rád cítí nadřazený, proto Vozíčkáře nezabije – pod podmínkou, že ho bude moci *** a *** kdykoliv se mu zlíbí a Vozíčkář bude spolupracovat. Taky ho trošku škrtí, aby si Vozíčkář uvědomil, kdo je tu šéf. Ptáte se proč?
Protože Hisoka Vozíčkáře miluje!
To je přece normální, takhle hnusně se chovat k lidem, které milujete, ne? (Nightie, miluju tě! Boj se! Moc se boj!)
Jednoho dne je Hisoka nucen opustit dům (taťkův pohřeb) a Vozíčkář využije příležitost zahnout kramle. Zoufale se plazí sněhovou bouří až pod strom na zahradě (asi 5 metrů od domu), kde umdlévá a kde ho po dojemném, nervydrásajícím hledání Hisoka nachází. Zabalí ho do deky a uloží u krbu. Po nějaké době se Vozíčkář probere z mdlob a Hisoka přiznává, že ho miloval celý život (!!!) a sype si popel na hlavu, že jeho chování zřejmě nebylo košér (!!!!!). A pustí se do dalšího Vozíčkářova znásilňování... (!!!!!!!!!)
Připravte se, blížíme se k prvnímu vrcholu mangy – stane se Zázrak. Vozíčkář se vzruší. Hisoka toho využije, než, citace,: „ten zázrak pomine“. Z ukeho je seme a naopak.
Myslím, že v této fázi už nemá cenu to dál rozmazávat. Stejně se, díkybohu, potácíme ke konci. Vozíčkář se nechá unést zvednutou hladinou endorfinů a nadějí, že se třeba uzdraví, a vyhodí vozíček z balkónu. Hisoka ho pak všude obětavě nosí v náručí. A nás už čeká jen druhý vrchol mangy:
Vozíčkář: „Až se moje žena vrátí, rozvedu se s ní.“
Hisoka: „Ta už se nevrátí. Zabil jsem ji a zakopal na zahradě.“
Vozíčkář: *vrhne na Hisoku vděčný pohled typu: „Jé, díky!“*
Názor si na to udělejte, jaký chcete. Já jen doporučuji, abyste o tomhle nikomu nevykládali v restauraci, protože lidi od vedlejšího stolu začnou na vaši adresu mířit nejapné poznámky.
0 komentářů:
Okomentovat