Košík s ovocem aneb O Popelce po devítistéšedesátétřetí

V japonských seriálech je podezřele běžné, že středoškolákům umírají rodiče jako na běžícím pásu. Je to z toho důvodu, aby pak měl středoškolák volnou ruku při páchání nejrůznějších nepravostí, jako třeba zachraňování světa a taky to poskytuje živnou půdu pro temné depresivní úvahy a vzpomínky, které mají za úkol hrdinu trochu zlidštit a diváka dojmout k slzám.

Nutno však dodat, že tady jsem trochu mimo mísu, protože Honda Tohru, hrdinka anime Fruits Basket, nebude ani zachraňovat svět, ani propadat depresím. Klíčové však je, že jí zemřela matka a dívka osiřela. Nad tím, co se stalo pak, se její máma, ve flasbacích vybarvená jako veselá a správná ženská, musela v rakvi obracet ještě hodně dlouho. Tohru totiž měla bydlet u dědečka, jenže ouha, holohlavý stařík už měl v baráku nakvartýrovanou Tohřinu tetu s celou famílií a dům navíc procházel velikou rekonstrukcí. Jednou větou řečeno, pro Tohru už tam jaksi nebylo místo. Ale nebyla by to podnikavá Honda Tohru, která se za žádných okolností nevzdává, aby věšela hlavu. Jak to vyřešila? Inu postavila si v lese stan a zabydlela se v něm. Řešení na jednu stranu fikané, na druhou stranu nepraktikovatelné déle než týden, když si představíte, že umýt se můžete leda v potoce a při prvním větším dešti vám voda stan odplaví na druhý konec Japonska. A nebyla by to romantická komedie, aby se i tady nenašlo řešení, samozřejmě řešení do budoucna zaručující tolik zábavy, že se budete jen smát a smát a smát...

Tak se stalo, že milá Tohru při jednom rutinním zdolávání trasy Stan --> Škola našla v lese hezký, veliký dům. Kupodivu v něm nežilo sedm trpaslíků, ale jeden bohémský spisovatel jménem Sohma Shigure a (teď to přijde!) jeho bratránek, Tohřin spolužák a idol celé školy disponující vlastním fanclubem, Sohma Yuki. Když se oba mladíci náležitě informovali o dívčině stanové situaci, Shigure se mohl potento smíchy, ale Yuki, který zas taková veselá kopa nebyl, to vzal vážně.Pak chvilku uvažovali, což jim jistě způsobilo nemalé potíže a vida, co chytrého je nenapadlo! Vezmou Tohru, chudinku opuštěnou k sobě. V domě je místa dost a ona navíc bude uklízet, vařit, žehlit, prát a dělat služku, zatímco oni si můžou v klidu válet šunky na kanapi. Slovo dalo slovo a bylo rozhodnuto.

Honda Tohru opustila svůj přepychový stan a jala se bydlem v domku s bishonenky. Tohle samotné by už na jakous takous zápletku stačilo, jenže ono to bude ještě mnohem veselejší. Tohru, jakožto nevinné děvče si ani nevšimne, že se chlapci podezřele vyhýbají fyzickému kontaktu s ní, jenže pak se v domě objeví třetí obyvatel, uvřískaný zrzavý Kyo, který proskočí střechou do Tohřina pokoje, Tohru klouže, padá, zachytává se nového spolubydlícího, prásk a dívka drží v ruce rezavou kočku. Ano, je to tak. Pokud se chlapec z rodu Sohma dostane do bližšího fyzického kontaktu s osobou opačného pohlaví, promění se ve zvíře čínského zvěrokruhu. Tím je zápletka prozrazena a my se můžeme vrhnout na hodnocení.

Fruits Basket je další série, kterou jsem zhlédla během svého, asi dvouměsíčního zájmu o romantické školní komedie. Bohužel ale musím říct, že na rozdíl od jiných (Ouran High School Host Club, Melancholy of Haruhi Suzumiya) mě na kolena nesrazil. Nepřináší prakticky nic nového, užívá zaběhnuté postupy, které sice pokaždé zaručeně zaberou (plážová epizoda tu sice není, ale lázeňská nechybí), ale po pár minutách si už na ně ani nevzpomenete.

Seriál má jednu hlavní chybu – a tou je hlavní hrdinka, jejíž charakter můžete nenávidět nebo vám třeba nemusí zas tak vadit, ale pochybuju, že byste si ji oblíbili. Je tak otravně optimistická, až to bolí. Co taky říct o člověku, který vidí pozitivum i na tom, když mu rozzuřený tygr málem ukousne půl ruky a který se omlouvá i lidem, kteří mu šlápnou na nohu? Samozřejmě, na všem se mají hledat světlé stránky, ale u Hondy Tohru to už hraničí s blbostí. Navíc za celý seriál neprojde absolutně žádným vývojem, v posledních dvou dílech sice trochu ztemní a hned je o 100 % sympatičtější, ale po srdcervoucím happyendu se opět vrátí do svého starého já a vy můžete jen marně zatínat pěsti. Zkrátka, její úzkostná, otrocká a podřízenecká povaha bylo to jediné, co mi na Fruits Basket pilo krev, zato však kapitálně.

Co se týče ostatních charakterů, najdeme zde obvyklé stereotypy, které se zákonitě musí objevit v každé anime i zajímavé povahy, které vás okouzlí. Za zmínku stojí hlavní hrdina Kyo, tvrdý a na první pohled necitlivý bitkař, jehož srdce však jihne při pohledu na ukňučenou Tohru, smrtelně vážný a odstup si držící kliďas Yuki, který rovněž jihne při pohledu na bezmocnou hlavní hrdiku, smutný a cynický doktor Hattori, který zase měkne při setkání s dívkou, která mu mocinky dojemně promluvila do duše (hlavní hrdinka, jak jinak), psychopatický boss klanu Akito, kterému srdce nezjihne ani když zmlátí malou holku nebo teploušský excentrik Ayame, který zjihle tak leda při pohledu do zrcadla. Najdeme zde i blonďatého slaďouška, kterému je sice 15 let, ale chová se na 5 a převléká se za holku nebo velice zajímavého pubertálního spratka s andělským ksichtem, Hira, který svým pohrdavým výrazem a přechytračelými proslovy dovede rozžhavit vztekem i sněhuláka. A nelepší postavu jsem si samozřejmě nechala na konec – je jí Sohma Shigure, majitel domu, do něhož se Tohru nastěhovala. Svým bezstarostným a poněkud lehkovážným postojem k životu si vás podmaní. Přiznává, že byly chvíle, když jsem se na Fruits Basket dívala jen kvůli němu.

Tímto bych zakončila žalo/chvalozpěv na postavy a podívala se na zoubek věcem, jako je hudba a animace. S hudbou je to jednoduché - je jedním z nosných pilířů celého seriálu. Opening je pomalejší a neuvidíme v něm žádné jásavé hopsání hlavních postav, jak to většinou bývá, ale o to větší je jeho kouzlo. Prakticky to samé platí i o endingu. A hudba v průběhu seriálu je taky zkrátka... yummy ^_^

S animací to už tak žhavé nebude. Postavy jsou nakreslené hezky, ale nikterak "nádherně", rovněž jejich rozpohybování působí jaksi nemastně, neslaně. Jednoduše je to průměr, který neurazí, ale nadšeně tleskat tomu nebudete.

Po této recenzi možná nabudete dojmu, že se mi Fruits Basket nelíbil. Není tomu tak. Fruits Basket je až na určité aspekty (dobrá, jeden aspekt jménem "Honda Tohru") hezké anime, u kterého jsem se slušně bavila, což také dokazuje fakt, že jsem se vydržela dívat se na něj až do konce. Samozřejmě se nejedná o nic světoborného, ale kresba je příjemná, komika milá (zvláště výrazy hrdinu přeměněných ve zvířata opravdu stojí za to!) a 26 dílů uplyne jako voda, ačkoliv se vlastně nic nestane. A pokud se budete někdy v létě nudit, není lepší volba než nenáročný Fruits Basket.

PS: Jen mě zaráží jedna věc. Jak dokáže mladý muž, který se při kontaktu s dívkou mění, dejme tomu v mořského koníka, založit rodinu? Hm? Takže Fruits Basket obsahuje i nějaké to téma k zamyšlení. ^_^

0 komentářů:

Okomentovat