POZOR! Následující článek může obsahovat spoilery, vulgarismy, homosexuální lásku a další radioaktivní materiál. Čtěte jen na vlastní nebezpečí!
„Hashiba Sora si dnes vykračuje zvesela a výjimečně má dobrou náladu, ale bohužel ne to není kvůli tomu, že by se nějak výrazně zlepšily poměry v naší anime. Ba naopak, včera to byla taková hrůza, že jsem si musel koupit flašku, i když mi ještě není osmnáct, co si o sobě ty dnešní prodavači myslí, policajty na ně, a ožral se jak zákon káže, protože tohle… tohle… tohle už je fakt moc i na flegmoše, jako jsem já.
Ráno nás zase odchytl Matsuri, pověsit ho za koule do průvanu by bylo málo, a začal s historickou přednáškou o nějakejch Římanech, čert je vem, jak před nějakým miliónem let vesele dobývali Evropu, ani nevím, kde taková Evropa vůbec leží, a než jsme se nadáli, hup hup a vyprávění se stočilo na nějakého mnicha Valentýna… souvislosti jsem moc nepobral, ale nakonec z Matsuriho vylezlo, že dneska je svátek Svatýho Valentýna a zamilovaní chlapci a dívky si dávají čokolády. O čem to mluví? Jaký chlapci a dívky? Mmch… no nic. Samozřejmě si pro nás ten hajzlík, ta liška podšitá, vymyslel další džob, při kterém by se každý trochu normální člověk oběsil hanbou. Někteří se prý stydí dát svý lásce čokoládku a proto je třeba tu čokoládu inkriminovaný osobě doručit za ně. A to byla práce pro nás. No budiž, to by se ještě dalo zvládnout, ale my se ještě navíc museli oblíknout za andílky, do nočních košil, přidělat si na záda papírový křídla a na hlavu takový příšerný afro paruky se svatozáří, ve kterých se to hemžilo blechama, fujtakjksl. Jo a jako bonus jsme museli ťapkat bosky. Čtrnáctýho února. Bosky. Chápete? Nechápete. To nejde pochopit, to se musí zažít.
Tak jsme doručovali a doručovali a cítili se jako blbci nejhrubšího zrna, což vlastně nakonec jsme, co si budem nalhávat. Kdybychom se Sunaem byli co k čemu, tak Matsurimu ten jeho teploušský ksicht hned trochu vylepšíme, ale my jsme prostě měkoty, no.
Ale abych se dostal k jádru pudla. Vrcholnou událostí dne bylo doručení čokolády našemu zdravotníkovi Nanamimu a my jsme mysleli, že z toho bude na větvi… jenže on nebyl, koukal na nás jako na blázny a nakonec ukázal, že takovejch čokolád už dneska dostal asi čtyři miliardy. Čuměl jsem. No, vlastně se nedivím, že ho všichni žerou, když on vypadá jako holka. Ha a co bylo nejlepší, pak se u něj v kanclu objevil můj učitel Shinichiro a když viděl tu kopu čokolády, ztropil žárlivou scénu jako hysterická manželka, takže jsme se Suneaem radši vzali roha. Moc jsem to nechápal, naštěstí Sunao byl dnes kupodivu v dobrém rozmaru a vysvětlil mi, že Nanami a Shinichiro to spolu už nějakou dobu táhnou. Hanbaaaa! Hanbaaa! No dobře, není to hanba, to jen Sořík děsně žárlí a závidí Shinichirovi, že pro sebe urval jediného kluka, který vypadá jako holka, takže na rozdíl od nás, ostatních, s ním na veřejnosti nevypadá jako homouš. Jenže pak se dostavil blbej pocit, že se ti dva pohádali a tak jsme se se Sunaem rozhodli je dát dohromady. Nebudu se vracet k podrobnostem, jen řeknu, že ani jednou se to nepovedlo a vždycky to skončilo trapasem pro všechny. Několikrát jsem dostal od Shinichira po držce a to jsem se fakt snažil, dokonce jsem našel housle a zahrál na ně milostnou etudu, ale pak mi je Shinichiro narval do krku… přišlo mi trochu líto, že mi nenacpal třeba smyčec do prdele… ale fuj, jsem já to ale prase!
Nakonec se všechno vysvětlilo. Úplně banálně, jak už to v druhořadých anime bývá. Oni na sebe vůbec nebyli naštvaní, takže jsme ze sebe dělali pitomce úplně zbytečně. Tak jsem si šel koupit vodku.
P.S: Dneska ráno mě trochu bolel zadek a nemohl jsem si sednout. Mám nejasný pocit, že Yoru s Ranem ten včerejší Valentýn taky oslavili. Šel jsem se vyzvracet a pak jsem vypil tu vodku.
0 komentářů:
Okomentovat